Jaromír Kozák | Orfická kniha mrtvých

Základem této knihy jsou zlaté tabulky s řeckým textem, které jsou od začátku 19. století nacházeny především v Řecku. Jsou na nich buď pasáže textu, popisující záhrobní stavy, působících dojmem, že pocházejí z knihy, která by spadala mezi knihy mrtvých, nebo jména božstev, případně jen majitelů. Orfismus, pojmenovaný podle bájného pěvce a skladatele šifrovaných písní Orfea, se objevuje po příchodu Pythagora z Egypta, který založil první takové zasvětitelské středisko. V průběhu věků se z jeho školy stalo hnutí, které je spojené s řadou božstev, jako byl i Dionýsos, nebo Bakchus. V helénském světě vznikla zasvětitelská centra, z nichž nejdůležitější byla Eleusis a řada nekromanteionů, odkud se duše zasvěcovaného, poté, co byl uveden do klinické smrti, vydávala na cestu do záhrobí a za dušemi zemřelých. Celkově jde o významné dědictví staroegyptského odkazu a zároveň důležitou a téměř neznámou kapitolu evropských dějin. Pythagorovo učení představuje počátek věd a filosofie v Evropě, který podnítil tento jediný vysoce duchovní člověk, tím, že zlomky tohoto učení přinesl z Egypta. Ani orfismus, ani pythagorejské učení nebylo dosud nikam zařazené, a to je další cíl, jehož se tato kniha pokouší dosáhnout. Texty na zlatých fóliích představují jen malou část výchozího textu. Nám nezbývá než si přát a usilovně pátrat po dalších, abychom tak získali úplný text knihy, jíž by bylo možné označit též jako Evropskou knihu mrtvých, ovšem plně vycházející z egyptských předloh.